Tak už jsme se dozvěděli, co znamená zkratka B.A.R.F..
Víme, proč je dobré krmit svého psa čerstvou potravou. A nyní si řekněme něco o tom, co vlastně krmení B.A.R.F. obnáší.
Jak už z názvu vyplývá, krmíme především syrové maso a kosti. Nesmíme ale zapomínat i na vnitřnosti a případné přílohy.
Z masa využijeme jak libovou svalovinu, tak i prorostlejší kousky, šlachy, vazy, bránici a veškeré ořezy včetně tzv. „kořínku“, který se skládá z jícnu, průdušnice a hrtanu včetně okolních tkání.
Z vnitřností se nejčastěji krmí neprané, tzv. zelené dršťky, což je hovězí předžaludek (bachor) i se zbytky natráveného krmiva. Nejsou zrovna voňavé, ale jsou zdrojem vitamínů a vlákniny a pro psy velmi vhodné. Z dalších vnitřností využijeme slezinu, ledviny, játra i plíce. Anatomicky patří mezi vnitřní orgány i srdce a žaludek - histologicky jsou ale tyto tkáně v podstatě svalovina. Takže v krmné dávce je počítáme jako svalovinu.
Co se týká kostí, na ty je potřeba pejska postupně zvykat. První kosti dáváme až ve třetím týdnu při přechodu na BARF. Menší kosti sní většina psů úplně, velké kosti slouží spíše na okousávání a pro zábavu. Základem je, aby všechny podávané kosti byly syrové a obalené masem! V žádném případě nesmí být tepelně upraveny - ztrácí tak svou pružnost.
Co se týká druhů zvířat, jejichž maso, kosti a vnitřnosti ke krmení využíváme, tak je spektrum téměř neomezené – nejčastěji se jedná o hovězí, vepřové a kuřecí maso, vhodný je ale i králík a veškerá drůběž tedy i kachna, husa nebo krůta. Z větších zvířat můžeme do jídelníčku zařadit i kozí, ovčí a jehněčí maso, maso vysoké zvěře (jelen, srnčí, daněk, muflon) a nebo maso koňské či pštrosí, vhodné především pro psí alergiky. Samozřejmě nesmíme zapomenout i na maso z ryb, přičemž ke krmení jsou vhodné sladkovodní i mořské ryby, nejčastěji losos, treska, kapr, amur, sleď, štika, tuňák nebo pstruh.
Zdrojem živočišných bílkovin mohou být také vejce nebo mléčné výrobky – nejsou pro psa nepostradatelné, ale na zpestření jídelníčku se báječně hodí. Vejce můžeme krmit syrové nebo i tepelně upravené, záleží na tom, co upřednostní náš chlupáč. U mléčných výrobků preferujeme ty bez laktozy a s kratší trvanlivostí, kde je více živých probiotických kultur a neobsahují zbytečně mnoho chemických konzervantů.
Součástí jídelníčku jsou také přílohy. U BARFU volíme nejčastěji zeleninu a ovoce, přičemž se snažíme vybírat především místní druhy jako jsou jablka, hrušky a kořenová či listová zelenina. Pokud máme psa, který z nějakého důvodu potřebuje více příloh tak mu můžeme naservírovat např. vařenou rýži nebo spařené ovesné vločky.
Podle individuálních potřeba pejska můžeme podávat i různé doplňky stravy, vitaminy, oleje, semínka, řasy nebo bylinky. To už je ale jiná kapitola.
MVDr. Markéta Rázgová