Dnes si povíme něco o tom, jak upravit stravu pokud trápí našeho pejska průjem.
Průjem a také zvracení jsou celkem častým problémem pejsků, kteří přicházejí do ordinace veterinárního lékaře.
Příčin může být více, ale nejčastěji se jedná o dietní chybu (pes venku něco snědl nebo mu sám majitel předložil k jídlu nevhodné potraviny).
Průjem bývá často doprovázen nechutenstvím a případně i zvracením, či dokonce apatií.
Mezi další příčiny průjmu patří infekční agens jako jsou bakterie – salmonely, kampylobacter, nebo viry, např. rotaviry.

Pokud pes zvrací opakovaně (více než. 3x-5x) a nebo pokud má častý vodnatý průjem, případně s příměsí krve, je určitě lepší vyhledat veterináře,
aby pejska vyšetřil a nasadil mu adekvátní terapii. Největší riziko je u štěňat, která se rychle dehydratují a je vždy lepší veterináře navštívit a problém s ním zkonzultovat.

Základem léčby průjmu (potažmo i zvracení) je úprava stravy – dieta. Bez toho se to neobejde. Další velmi důležitou věcí je rehydratace – doplnění tekutin.

Dokud trvá zvracení, nasadíme hladovku a případně podávat po troškách vlažný heřmánkový čaj s troškou medu.
Klasická odborná literatura doporučuje hladovku trvající 12-48 hodin od posledního zvracení/průjmu a pak teprve začít podávat krmivo.
Mně osobně se tento postup neosvědčil a s podáváním krmiva začínám hned jak přestane zvíře zvracet, aby opět nabralo sílu.

Ideálním krmivem pro psa s průjmem je hodně rozvařená rýže i se zbylou vodou z vaření a k tomu libové maso – kuřecí  nebo krůtí prsa nebo králík. Maso musí být pouze libová svalovina, bez kůže a bez kostí, žádné vnitřnosti. Pokud je pouze mírný až střední průjem, může být maso klidně syrové. Pokud je silný průjem a případně i zvracení, je lepší maso trošku povařit v čisté vodě (bez soli). Ideální poměr je 1/3 masa a 2/3 rýže. Kvůli co nejmenší zátěži trávícího traktu se podává krmivo často v malých porcích (klidně 5x za den, u vážnějších případů rozdělit až na 10x).

Takováto striktní dieta se nasadí na 2-3 dny – pokud průjem nepřestane, je nutné vyrazit na veterinu. Pokud průjem přestane, je potřeba pomalu se zase vrátit k obvyklé stravě – snižovat postupně množství rýže a zvyšovat množství masa. Pokud bylo maso v dietním krmivu vařené, postupně ho vaříme kratší dobu až bude opět podáváno úplně syrové. Přechod z diety na obvyklou stravu by měl být pozvolný a měl by trvat aspoň jeden týden.

Pokud má pes citlivější trávení a z toho důvodu se u něj objevuje průjem častěji (veterinář vyloučil jiné důvody), je dobré se se svým veterinářem domluvit, aby vám dal pro pejska i léky na průjem. Pro případ potřeby Vám poradil s dávkou – používá se např. Farmatan, Aptus Atapectin nebo lidská smecta. Tyto léky se můžou nasadit ihned při objevení se průjmu a můžete je mít doma v pohotovosti. Léčbu průjmu je vhodné doplnit i přípravky, které obnovují přirozenou střevní mikroflóru – např. pasta Probican nebo Aptus Aptobalance (obsahují živé bakterie, proto se musí uchovávat v lednici).

Ještě bych ráda upozornila na skutečnost, že ochrannou bariéru, která brání průniku bakterií a parazitů z potravy, tvoří kyselé žaludeční pH. Pokud veterinář nasadí zvířeti léky na snížení kyselosti žaludku (famosan, ranisan atd.), pak není vhodné podávat maso syrové, protože se tím naruší přirozená bariéra. Tyto léky se dávají jednak při léčbě zvracení a také se používají jako doplňující léčba při podávání léků na bolest.

MVDr. Markéta Rázgová (www.vetanimal.cz) ve spolupraci s www.masoksezrani.cz