ELIMINAČNÍ NEBOLI VYLUČOVACÍ DIETA PŘI ALERGII S POUŽITÍM KRMENÍ SYROVOU STRAVOU
O krmení B.A.R.F., neboli krmení syrovou stravou se mnoho majitelů pejsků dozvídá právě v době, kdy je jejich psí mazlíček nemocný a je vysloveno podezření na potravní alergii. Pes s potravní alergií je často odkázán k doživotnímu pojídání speciální veterinární diety a je odsouzen k vynechání veškerých pamlsků. Mnoho majitelů toto nechce akceptovat a také je napadne možnost, že pes není alergický přímo na maso, ale na nějakou umělou složku komerčních krmiv. Logicky pak velké množství majitelů napadne právě možnost krmení syrovou a tedy přirozenou stravou jako vhodná alternativa.
ALERGIE:
Než se k BARFu u psa alergika rozhodneme, je nutné vědět pár základních informací o alergiích.
Alergie je neadekvátní reakcí imunitního systému zvířete nebo člověka na konkrétní bílkovinu (protein). Konkrétní v tom smyslu, že se jedná např. o reakci na kuřecí protein nebo reakci na hovězí protein a podobně. Alergie mohou být zkřížené, takže není ojedinělé, když pes trpí alergií na více druhů bílkovin najednou. Alergie se nevztahuje pouze na proteiny v mase ale na jakékoliv proteiny a tedy i na proteiny vajec, mléčných výrobků nebo obilovin. Typické jsou alergie na kuřecí a hovězí maso a také na obiloviny.
Projevem takovéto nesnášenlivosti jsou nejčastěji kožní problémy až atopie nebo trávící problémy jako je zvracení, průjmy a hubnutí. Diagnostika a potažmo léčba bývá zdlouhavá a je potřeba dobrá spolupráce majitele zvířete a veterinárního lékaře. Existují i testy na protilátky v krvi psů, ale bohužel výsledky nejsou příliš přesvědčivé.
Ultra-hypoalergenní veterinární diety spočívají v chemickém rozštěpení bílkovin v krmivu na maličké jednotky, které jsou tak malé, že nedráždí imunitní systém a psi s alergií na krmivo se na tomto krmivu výrazně zlepší. To je zároveň i potvrzením diagnózy alergie na krmivo. Málokterý majitel je ale ochoten akceptovat doživotní krmení touto striktní a finančně náročnou dietou a po zklidnění zdravotních obtíží pátrají obvykle chovatelé po jiných možnostech. Je nutné si uvědomit, že ustoupení klinických příznaků nastupuje až 6-8 týdnů po nasazení speciální diety a až poté je možné, dělat závěry.
JAK NA TO BEZ ULTRA-HYPOEALERGENNÍ DIETY:
Mnoho chovatelů si vylučovací dietu představuje tak, že nemocnému psovi vynechá 1 druh masa a čeká, co bude. Pokud se nic neděje tak vynechá další druh masa. Vylučovací dieta ale spočívá v postupném a cíleném (dobře organizovaném) vylučování případných alergenů a ne v postupném vylučování jednotlivých druhů masa - proces je tedy naprosto opačný, než jak ho mnoho chovatelů chápe. Mnoho lidí odradí finanční náročnost především prvních měsíců, kdy se krmí skutečně výjimečné a tedy i drahé druhy masa. Je to ale nezbytný krok a nedá se nijak obejít. Nedodržováním ověřených postupů se celý proces prodlouží a i prodraží a není tak efektivní jako by mohl být.
Pokud již tedy máme psa s prokázanou nebo alespoň velmi pravděpodobnou alergií na krmivo a chceme přejít na BARF, je dobré dodržovat základní pravidla: držet se striktně doporučené suroviny a to po dostatečně dlouhou dobu a vysadit úplně všechny doplňky stravy a pamlsky. Zbytečný spěch se vůbec nevyplácí. Je vhodné psát si jídelníček alespoň do chvíle než se vypozoruje, které maso alergii vyvolává a které je bez problémů. Důležitým základem úspěchu je důsledná a úzká spolupráce celé rodiny. I při dodržení špičkového jídelníčku může být pokus bezúspěšný, pokud např. některý člen rodiny „na tajno“ dává psovi pamlsky nebo lidské jídlo atd.
PRVNÍ KROK:
Prvním krokem je monodieta na dobu alespoň 6, ale ještě lépe 8 týdnů. Monodieta znamená, že se krmí pouze 1 druh živočišných proteinů a většinou i 1 druh rostlinných proteinů. Z důvodu, že není možné krmit zpočátku ani zeleninu a většinou ani kostmi protože pes na BARF teprve přechází a není na kosti zvyklý, je potřeba krmit maso a přílohu.
Základem úspěchu je volba takového proteinu, který s největší pravděpodobností nevyvolává alergickou reakci. Je samozřejmě možné, že se výběr nepovede hned na poprvé. Z masa se většinou volí maso z králíka, pštrosa, kachny, maso koňské, či ryba - např. losos, sleď nebo kapr. Mezi dobře snášené druhy masa se řadí i maso ze zvěřiny – srnčí, daňčí nebo jelení. Dříve se k tomuto účelu používalo i jehněčí maso, ale i na tento druh bývají již alergie poměrně časté. Další v pořadí je volba rostlinného proteinu – dříve se velmi používala rýže, ale i na ní jsou alergie poměrně časté. V dnešní době se k tomuto účelu používají spíše dobře rozvařené brambory.
KRMNÁ DÁVKA:
Krmná dávka pak vypadá tak, že 1/3 tvoří vařené brambory a 2/3 tvoří jeden vybraný živočišný protein. Je nutné vydržet a skutečně celých 6-8 týdnů krmit pouze brambory a jeden jediný druh masa a nedávat žádné doplňky či pamlsky.
DRUHÝ KROK:
Pokud po oněch 8 týdnech pozorujeme výrazné zlepšení nebo dokonce úplné zmizení problémů, je to pro nás dobré znamení a můžeme pokračovat.
V dalším kroku pokračujeme tím, že zkusíme přidat další druh živočišného proteinu – ideálně nějaký z výše popsaných. Krmíme již tedy brambory a střídáme 2 druhy živočišných proteinů. Pokud je po třech týdnech vše v pořádku, tak si můžeme opět dovolit přidat další druh masa a střídáme již tři druhy. Takto postupujeme až do chvíle, kdy vyzkoušíme dostatek druhů masa, abychom sestavili pestrý jídelníček nebo do chvíle, kdy se objeví opět klinické projevy alergie.
KOMPLIKACE:
Pokud se znovu projeví alergie, ihned vypustíme POSLEDNÍ přidaný druh masa a 6-8 týdnů zůstaneme u podávání osvědčených druhů, které problémy nezpůsobují. Až se situace uklidní tak zase můžeme zkusit jiný nový druh masa.
Jak je z popisu patrné, jedná se o dlouhodobý a precizní proces a je opravdu přínosné, pokud si chovatel pořizuje písemné informace, aby pak měl z čeho čerpat.
Pokud již víme, že pes snáší dobře nový druh masa v podobě libové svaloviny tak postupem času můžeme přidat i vnitřnosti a kosti z tohoto druhu zvířete, aby jídelníček byl skutečně vyvážený a pestrý. V budoucnu je možné i vyzkoušení různých druhů doplňků stravy, ale vždy postupně a opatrně.
Přejeme všem mnoho úspěchů při sestavování jídelníčku alergikovi a v případě dotazů se neváhejte obrátit na naší internetovou poradnu (veterinarniporadna@barfclub.eu), kde Vám pomůžeme s konkrétním sestavením jídelníčku právě pro Vašeho mazlíčka.
MVDr. Markéta Rázgová (www.vetanimal.cz) ve spolupraci s www.masoksezrani.cz