Každého určitě někdy napadne, jestli svého pejska nebo kočičku krmí správně a zda není něčeho moc nebo naopak málo. Každý organismus je originál a to, co může vyhovovat jednomu zvířeti, nemusí vyhovovat jinému. Každé zvíře má jiný genetický potenciál a tím i jiná „slabá místa“ a rozdílný sklon k nemocem. Odlišné je také životní prostředí a jiná fyzická zátěž. U krmení BARF je největší výhodou právě možnost, upravit krmení každému jednotlivému zvířeti na míru a zohlednit konkrétně jeho potřeby.
Pro každého z nás je známkou zdravého zvířete jeho dobrá kondice, zdravá kůže a lesklá srst, jiskra v oku a energie na rozdávání. Zrada ale tkví v tom, že živé organismy mají přímo zázračnou schopnost kompenzace. Proto dochází k tomu, že některé orgány již fungují např. jen na 50% a přitom to není možné pouhým pohledem odhalit. Organismus toto kompenzuje a zvíře je zdánlivě zdravé. Zde je neocenitelnou součástí vyšetření pacienta laboratorní diagnostika. U psů krmených BARFem nás zajímá nejen celkové zdraví, ale i poměr a množství jednotlivých prvků. Nyní si tedy povíme něco více o parametrech, které se vyšetřují a jaké informace nám toto vyšetření poskytne.
HEMATOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE
Jedná se o vyšetření „krevního obrazu“. Jak už název napovídá, nabízí nám toto vyšetření celkový pohled na stav organismu. V rámci tohoto vyšetření se stanovují především počty jednotlivých druhů krevních buněk – červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. U bílých krvinek se ještě dělá tzv. diferenciál, což znamená rozpočet jednotlivých bílých krvinek dle jejich podskupin. Některé bílé krvinky se zvyšují při zánětu, jiné při alergii nebo při parazitárním onemocnění.
BIOCHEMICKÉ VYŠETŘENÍ KRVE
Toto vyšetření se zaměřuje na stanovení různých enzymů, iontů a hormonů v krvi, což nám podává obrázek o jednotlivých orgánech. Nyní si zjednodušeně vysvětlíme, co se z kterých parametrů vlastně dozvíme.
Jaterní enzymy (ALP, AST, ALT) - zvyšují se při onemocněních jater.
Močovina, kreatinin – zvyšují se při onemocnění ledvin. Pokud je zvýšený i kreatinin, značí to déletrvající problém.
Amyláza – tento enzym se zvyšuje při onemocnění slinivky.
Celková bílkovina, albumin – poukazují na metabolismus bílkovin a stav jater.
Vápník, fosfor – zajímá nás nejen jejich množství, ale i vzájemný poměr. Organismus se snaží hladinu minerálů v krvi udržet za každou cenu a to i na úkor např. kostí. Narušení hladiny těchto prvků v krvi značí významnější problém.
Hořčík, sodík, draslík, chlor, železo – další prvky, jejichž hladina v krvi má důležitou vypovídací hodnotu a lze ji změřit laboratorně.
T4 – hormon štítné žlázy. U zdravých zvířat není nutné. Naopak velice důležité je toto vyšetření u zvířat s výskytem kožních problémů a svědění, protože stav kůže je štítnou žlázou velmi ovlivněn.
Závěrem je nutné říci, že takovéto celkové vyšetření organismu je velice důležité, protože může odhalit skryté onemocnění daleko dříve, než by se projevily příznaky nemoci a případná léčba je pak daleko úspěšnější. U psů a koček krmených doma připravovanou stravou si tak můžeme ověřit, že krmivo je vyvážené a splňuje nároky našeho mazlíčka. Z hlediska prevence stačí u mladých zvířat vyšetření krve 1x za rok, u zvířat starších 8-10 let je lepší, vyšetřovat krev častěji – 2x až 4x ročně dle zdravotního stavu zvířete.
MVDr. Markéta Rázgová (www.vetanimal.cz) ve spolupraci s www.masoksezrani.cz
