Toxoplazmóza

Definitivním hostitelem tohoto parazita je kočka. Pes, stejně tak jako člověk může působit jako mezihostitel. Kočky se nejčastěji infikují z trusu jiných koček, pozřením hlodavce a nebo  pozřením masa s cystami. Může se vyskytnout v mase prasat, přežvýkavců i drůbeže. Při dnešním způsobu chovu hospodářských zvířat toto není příliš časté onemocnění. Maso a vnitřnosti je nutné nechat projít hlubokým zmražením na -20°C po dobu minimálně 3 dnů.

Neosporóza



Tento parazit se řadí mezi kokcidie a jeho definitivním hostitelem je pes. Mezihostitelem jsou býložravci, především skot, ovce, kozy a koně. Kočky jsou vůči neosporóze odolné. Není nebezpečné pro člověka.

Toxokaróza – napadení škrkavkami



Jedná se o nejčastější parazitární onemocnění psů a koček. Nebezpečné jsou především pro mláďata a oslabené jedince. Škrkavky migrují v těle a z trávícího traktu se dostávají i do plic a jater a zde mohou způsobit onemocnění. Přenos z matky probíhá od 42. dne březosti aktivací tkáňových larev a průnikem larev přes placentu a později mateřským mlékem. Tato infekce může vést i k úhynu mláďat. Vajíčky, která jsou vylučována trusem se mohou infikovat hlodavci a různá hospodářská zvířata. Pozřením masa těchto hostitelů se můžou nakazit další psi a kočky. Nakazit se může i člověk.

Ankylostomóza  – nákaza měchovcem

Parazit napadá psy i kočky, žije v tenkém střevě a migruje i do dýchací trubice. Přenos probíhá přes placentu i mlékem matky, parazit je schopen proniknout i přes kůži při jejím poškození a dále se pes nebo kočka nakazí pozřením masa mezihostitele – hlodavci, hospodářská zvířata. Možnost přenosu na člověka.

Trichinelóza – nákaza svalovcem



Svalovec parazituje u masožravců i všežravců a člověka. Může napadnout psa i kočku a z hospodářských zvířat využívaných ke krmení domácích mazlíčků nás nejvíce zajímá jeho výskyt u prasat, případně koní. K nakažení dochází pozřením masa s obsahem larev. Lavy se ze střeva dostávají do svalů a zde tvoří nebezpečné cysty. Pro kočky je trichinelóza nebezpečnější než pro psy, protože jsou více vnímavé. Vzhledem k tomu, že je toto onemocnění velice nebezpečné pro člověka, tak je v ČR vyšetřeno na přítomnost larev svalovce každé prase poražené na jatkách a myslivci jsou povinni, odevzdat vzorky na vyšetření i z každého střeleného divokého prasete. Pokud je na jatkách porážen kůň, je toto maso vyšetřeno na přítomnost svalovce také. U přežvýkavců, včetně volně žijících (např. srnčí zvěř) nemusíme mít ze svalovce obavu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V článku byly shrnuty nejčastěji se vyskytující nákazy psů a koček parazitárního původu, kde v přenosu nákazy hraje roli krmení syrového masa. Samozřejmě se vyskytují i další parazité, ale jejich výskyt buď není tak častý, nebo je jejich přenos uskutečněn jinou cestou než masem (např. mezihostitelem tasemnice je blecha a pes se nakazí při vykusování blech ze srsti). U zdravých dospělých psů a koček by měla přítomnost kyseliny v žaludku vyloučit možnost nákazy. Abychom měli v tomto směru jistotu, je lepší zamrazit maso a vnitřnosti alespoň na -20°C na dobu 3-5 dnů než ho budeme krmit svým mazlíčkům. Jistá opatrnost je na místě při krmení masa z domácích porážek – toto maso není kontrolováno po poražení veterinářem, jako je tomu na jatkách a navíc mnoho menších chovatelů zvířat preventivně tato zvířata neodčervuje – kdežto ve velkochovech většinou ano.