Ledviny mají rozhodně nezastupitelnou úlohu v organismu nejen nás lidí ale i našich zvířecích kamarádů. 
Ledviny jsou hlavním detoxikačním orgánem těla a jako takové si zaslouží naší pozornost.
Pokud ledviny onemocní u lidí,  máme ještě možnost dialýzy nebo transplantace ledviny, u psů a koček nám bohužel tato možnost zatím chybí.

Onemocnění ledvin může mít sice více příčin, ale při zanedbání léčby  nebo  při jejím pozdním zahájení,  je konec vždy stejný – selhání ledvin.
Z příčin si můžeme vyjmenovat např. genetické predispozice, infekci, otravu nebo nevhodné krmení. 
Dle příčin může trvat onemocnění různě dlouho, než se projeví. Když už se ale selhání ledvin projeví navenek, tak je většinou na účinnou léčbu pozdě!
Ledviny mají úžasnou schopnost kompenzace (tzn. že jsou schopné zvyšovat filtrační schopnost svých jednotek tak, aby převzaly práci již nefungujících jednotek neboli nefronů) a tím je způsobena počáteční nenápadnost jejich snížené funkce. Onemocnění je plíživé a dokud funguje alespoň 20-30% tkáně ledvin, tak na pacientovi nemusí být navenek skutečně vidět vůbec nic. Když ale funkce ledvin klesne ještě více, dojde k tzv. dekompenzaci  – ledviny svojí detoxikační funkci nezvládají, dochází k hromadění odpadních produktů v těle a následně k vnějším projevům onemocnění.

Základními parametry ledvin, které sledujeme, jsou močovina a kreatinin. Jedná se o metabolity, vyskytující se v organismu v určitém množství stále. Pokud je ledviny nezvládají vylučovat z organismu, dochází k jejich hromadění a tím i zvýšenému množství jejich hodnot v krvi. Močovina nám slouží především jakožto krátkodobý parametr stavu ledvin, kdežto kreatinin zobrazuje stav ledvin z dlouhodobějšího hlediska. Tedy, pokud je zvýšený i kreatinin, můžeme zpravidla říci, že problém trvá delší dobu. Hladiny těchto metabolitů v krvi jsou zvýšené již mnohem dříve, než je na zvířeti vidět nějaký příznak onemocnění. Proto se tyto parametry využívají ke zhodnocení funkce při preventivních vyšetřeních seniorů nebo při vyšetření před zákrokem v celkové anestezii.

Teď si povíme, jak tedy vlastně příznaky selhání ledvin vypadají. Většina pacientů se selháním ledvin postupně hubne a ztrácí kondici, u některých je znát zápach z dutiny ústní a velká část pacientů ztrácí chuť k jídlu. V závěru onemocnění je velmi časté  zvracení a úplné odmítání jídla. Kvůli nedostatečné detoxikaci organismu a hromadění odpadních produktů se hůř hojí různá poranění a často se tvoří eroze v dutině ústní (na jazyku a sliznicích v dutině ústní se tvoří místa s poškozenou, špatně se hojící sliznicí).

Pokud se onemocnění dostane až do stadia selhání ledvin, tak úplné vyléčení už není možné! Léčbou se snažíme alespoň prodloužit plnohodnotný život pejska nebo kočičky. Zásadní význam v udržovací léčbě ledvin má dieta a snížení fosforu pomocí  přípravků, které fosfor vyvazují. Důležitá je rehydratace organismu, takže nezastupitelnou úlohu zde hraje infuzní terapie. Podrobnostmi léčby a dietetickými opatřeními se budeme více zabývat v samostatném článku.

MVDr. Markéta Rázgová (www.vetanimal.cz) ve spolupraci s www.masoksezrani.cz