Nyní si shrneme jaké problémy nás při BARFu mohou potkat!

Mnozí majitelé mají strach, že bude mít jejich pes při přechodu na „maso“ průjem.  Pokud se budete držet našich rad pro přechod na BARF, tak z průjmu mít strach opravdu nemusíte. Pokud ale máte pocit, že Váš pejsek má citlivější trávení, můžete při přechodu v prvních dnech dávat k masu vařenou rýži a teprve až si trávení pejska trochu zvykne, rýži vysadit.

Někdo může mít problém s místem v mrazáku, a proto plníme naše maso do placatých skladných balíčků. Výhodou také je, že zavážíme pravidelně v krátkých intervalech, takže každý může doplnit zásoby v mrazáku dle svého přání a možností. K tomu je také možnost zasílání.

Někteří psi zlobí své páníčky tím, že nechtějí jíst vnitřnosti nebo nechtějí jíst syrové maso vůbec. I na toto existují různé fígle. Pokud pes některé maso jí a některé ne, můžete zkusit přimíchávat postupně trošku masa, které odmítá k masu, které pejskovi chutná a přijímá ho dobře. Pokud toto nezabírá, můžete zkusit maso zpočátku vařit – tomu neodolá snad žádný pes a poté postupně zkracovat dobu vaření až skončíte u syrového masa nebo postačí jen přelití horkou vodou z rychlovarné konvice. Někteří psi milují pangamin nebo lososový olej, takže můžete zkusit tímto doplňkem zamíchaným do neoblíbeného krmiva zvýšit jeho atraktivitu. Někteří psí gurmáni naopak raději než ovařené maso přijmou maso krátce lehce osmahnuté na pánvičce.

Kosti se mohou mnoha začínajícím BARFařům zdát jako problém a neumí si představit, že by jejich pes dostával kosti. Již dlouhodobě se traduje, že podávání kostí psům je nebezpečné a skončí v lepším případě průjmem nebo zácpou, v horším případě až operací. Pravdou je, že pokud dodržujeme základní pravidla tak je podávání kostí naprosto bezpečné. Vždy podáváme kosti v množství 20-30% krmné dávky, kosti musí být syrové a obalené masem. Na kosti musíme pejska zvykat postupně po menších dávkách a to až ve třetím týdnu při přechodu na BARF.

Problémů by vás napadlo jistě i více a proto si je rozebereme ještě v sekci FAQ

Text MVDr. Markéta Rázgová © 2016